NOSNÁ KONSTRUKCE JAKO ESTETICKÁ FORMA V PROSTŘEDÍ S OMEZENÝMI ZDROJI

Fyzickou ochranu potřebují lidé na celém světě. Architektura a stavitelství je technický obor, na jehož výsledky si můžeme sáhnout. Je vidět. A je vidět, když není vidět. Výzvou je podílet se na tom, aby byla vidět i v oblastech, kde jsou na ni kladeny specifické nároky typu: rychlost výstavby, omezený materiálový fond, omezené technologie a postupy, zvýšená odolnost (vodě, suchu, horku, zemětřesení, zvěři, …), zvýšená kapacita nebo extrémní vnější podmínky. Menší výzvou není ani to, aby se ani za těchto okrajových podmínek nezapomínalo na estetiku, harmonii, kompozici a výtvarno.

Architektů, sociologů, antropologů, inženýrů, historiků a dalších odborníků věnujících se z různých stran podobné otázce je napříč staletími nespočet. Z nedávné doby je však nejblíže italský architekt Fabrizio Carola (*1931), který se více než akademické činnosti věnuje tvorbě v terénu – nejprve v Maroku (urbanismus), ale posléze se začal soustředit zejména na Mauritánii a západní Sahel, kde zkoumá tradiční kopulovitou, fraktálovou architekturu, jejíž principy obohacuje o technologická zlepšení, trvanlivé konstrukční principy a materiálové alternativy. Tím vytváří místně přijatelné alternativy stavbám, které vznikaly překotně z vlnitých plechů a betonových tvarovek jako odpověď na vyhrocené situace ohrožující základní lidské potřeby. Řešení mimořádně rychlé, ale mimořádně nevzhledné.

Experimentováním v terénu dochází k přímé interakci s obyvatelstvem, které ke stavbě podvědomě tvoří pouto a vzniká fenomén intelektuálního vlastnictví, který sekundárně zajištuje udržitelnost projektu tím, že místní pudí k pravidelné údržbě a péči o vlastní krásnost.

To, že nebyl velmi aktivní jako teoretik, nahrazuje skutečnost, že jeho práci dnes zkoumají desítky studentů a vědeckých pracovníků. Navíc byl oceněn mimo jiné Aga Khan Award za přínos rozvoji společnosti.

Významnou osobností dnešních dnů je Anna Heringer (*1977) – profesorka hostující na rakouské Univerzitě umění a designu v Linci na institutu architektury fakulty prostoru a designu, na fakultě architektury ve Stuttgartu, konzultantka Aga Khan nadace, zakladatelka neziskových organizací, ale hlavně architektka, která vede mezinárodní (dobrovolnické, studentské) týmy zkoumající možnosti stavění z nepálené hlíny a tlačených jílových konstrukcí zejména v Bangladéši a jižní Africe. Výsledky její práce nespočívají pouze ve stranách reportů, závěrů a evaluací, ale především ve fungujících stavbách, které se vyznačují krom skromnosti, jedinečnosti a noblesy i jednoduchostí umožňující lokální multiplikaci.

Dech berou i výsledky norské formace mladých architektů TYIN Tegnestue Architects, kteří se nezaměřují pouze na primárně lokální zdroje (místní dřeviny, horniny, zemina), ale i produkty současné společnosti – odpadky. Na mnohé stavební a kompletační prvky používají transformovaný stavební materiál, jehož poplatnost je celosvětová.

Těmito třemi příklady samozřejmě výčet nekončí. Pojí se na ně, tedy ať už přímo na tyto projekty, nebo na jiné zcela separátní, různé výzkumy zabývající se materiálovými charakteristikami, konstrukčními inovacemi, historií, sociologickým vývojem, antropologickými změnami nebo politologickými tématy.

V rámci teoretických podkladů je tedy pole mého zájmu bohaté, zejména ve frankofonní akademické sféře relativně dobře zdokumentované. V sahelskému regionu, kde se většina států vzniklých v minulém století osamostatnila z područí Francie, zůstaly vazby na vědecké půdě stále silné.

Osobně bych se ráda otázkou estetiky limitovaných stavebních možností zabývala právě v sahelském regionu, kde jsem načala svou „pouť po místních staveništích“ před necelými čtyřmi lety – postupně jsem navštívila a více či méně dlouhodobě pobývala v Ghaně, Maroku, Mali a Burkině Faso.

V poslední zmíněné jsem si vytvořila studijní zázemí ve vesnici oplývající jedinečnými mešitami postavených podle tradičních postupů. Bohužel se v nedávné době obyvatelé potýkají s hospodářským úpadkem a mešity i celá zástavba chátrá. Otázkou zůstává, jak zasáhnout, aby úprava byla trvanlivá, ale šetrná. Aby byla aplikovatelná v širokém měřítku, ale respektovala půvab tradičních konstrukcí. Aby neignorovala technologický pokrok doby, ale zbytečně nepřispívala ke globalizaci.

Představa jak konkrétně postupovat k cíli doktorského studia spočívá v kombinaci teoretické přípravy a příležitostné intenzivní práce v dotčeném regionu. Průzkum tradičních stavebních a urbanistických forem konkrétních oblastí, nosné konstrukce a jejich lokálních specifik (vyztužení, otvory), vztahů mezi tvarem stavby a nosnou konstrukcí, možných úskalí (střídání sucha a přívalových dešťů, harmattan,…), zjištění, jak jsou tyto principy přizpůsobovány požadavkům nového životního stylu, kdo a jak je hybatelem těchto změn, do jaké míry se navyšuje nebo ztrácí půvab a přitažlivost a jaká je jejich udržitelnost, to jsou hlavní subtémata, která by se měla linout studiem jako červená nit.

Čím tato otázka přispěje oboru architektura a urbanismus? Jedna z hlavních motivací, proč se o stavitelství v extrémních podmínkách zajímám, je nutnost, naplnění základních potřeb, které přispívají k rychlé hmatatelnosti výsledku. Ten vzniká za jedinečných okolností, které ho formují. Lokální zdroje a postupy dělají z každého projektu ojedinělou výzvu. Takovou, jejíž pokoření má ten neviditelný rozměr, že vytváří zázemí dalšímu rozvoji. A to zejména duševnímu. Protože podle Maslowy pyramidy potřeb, po naplnění existenčních a fyziologických potřeb, přicházejí na řadu potřeby duchovní – seberealizace a sebeaktualizace – uvolnění tvořivé energie.

Pečlivé prozkoumání tradičních postupů, místních tendencí by mohlo významně přispět nejen k udržitelnému stavitelství v krajinách s křehkými poměry, ale i k obohacení tvorby v České republice.

27. května 2013 v Praze (zkráceno 16. července 2013)

© 2013

FEEL FREE TO LEAVE A COMMENT...

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s